"A had řekl ženě: Určitě nezemřete.
Ale Bůh ví, že v den, kdy z něho pojíte,
otevřou se vám oči a budete jako Bůh, poznávající dobré i zlé.
Žena viděla, že plody stromu jsou jedlé, líbivé pro oči
a žádoucí pro získání moudrosti.
Vzala tedy z jeho ovoce a jedla;
dala také svému muži, který byl s ní, a on také jedl.
I otevřely se oči oběma, poznali, že jsou nazí...
A Bůh řekl: Hle, člověk se stal jako jeden z nás – poznal dobré i zlé."
Eva zhřešila.
Neuposlechla Boha.
Zavedla muže do hříchu.
A za to přišly tresty: bolest, smrt, vyloučení z ráje.
A člověk je od té doby odloučen od Boha a vinen.
Eva nezhřešila.
Ona zvolila vědomí.
Nejedla zakázané ovoce z pýchy.
Jedla protože chtěla vědět. Chtěla cítit. Chtěla žít.
Je to symbol svobodné vůle.
Rozlišení.
Možnosti se rozhodnout.
Přijmout zodpovědnost za prožitek.
Je to hlas vědomí, hluboké intuice, proměny.
V mnoha kulturách je had symbolem poznání, léčivosti, životní síly (kundaliní).
Byl démonizován, protože představoval vnitřní autoritu.
Nebyl to trest.
Ale přechod z nevědomého jednoty do vědomé duality.
Z mimoděčného stavu do prostoru, kde si můžeme tvořit vlastní ráj.
A to je největší dar, ne ztráta.
Život není hřích.
Poznání není pád.
A Eva není zrádkyně.
Je to představitelka duše, která chce vědomě žít.
Možná jsme neopustili ráj.
Možná jsme ho teprve začali tvořit.
Jaký "jablko" poznání sis v životě vzal/a ty?
Byl to skutečně hřích – nebo jsi jen učinil/a krok ke svobodě?