Cesta k sobě se ti může zdát dlouhá, složitá, nereálná.
Ono to tak není. Všechno, čím jsi, co potřebuješ pro život, už v sobě dávno nosíš.
A to, co přichází zvenčí ti jen pomáhá se rozpomenout.
A pokud se ti články líbí a chceš být první, kdo o nich bude vědět,
ráda Ti je budu posílat e-mailem před zveřejněním.
Zkušenost, kterou nemusím prožívat
Když si dovolíš být pozorovatelem života, prožiješ spousty "aha" momentů a spousty zkušeností nemusíš tím pádem prožívat. Protože ti to docvakne dřív, než se toho staneš součástí.
Pokud jsi citlivá bytost a neuvědomuješ si, jak celý ten princip funguje, většinu svého života prožíváš to, co tobě vůbec nepatří a nijak se tě to netýká. Myšlenky, chutě, bolesti, emoce, pocity....
Vizualizace jako super nástroj, jak vystoupit ze starých vzorců, programů a podívat se, kým to vlastně vůbec jsi. Je to schopnost vidět, cítit, vnímat cokoli, co je v tobě zapsané. A že tam toho je...
Jsi jiný/á a tvoje energie
a potenciál jsou silné. Málokdo to má a tak je ti předhazováno, jak malý/á jsi. Protože se tě bojí.
Někdo říká, že to, co je "tvoje" nejde snadno. Že to musí jít ztěžka. Nemyslím si to. Naopak.
Až pochopíme princip života a duality, sami přijmeme jednotu, aniž bychom nad tím potřebovali přemýšlet.
Bolest není nepřítel. Je to indikátor, oznamovatel, že něco není v pořádku. Pojď se na to podívat, ať nemusíš strávit život v bolesti, když to není nutné.
Empatie neznamená, že máš trpět s někým. Právě naopak.
Peníze, hojnost a iluze
o bohatství
Kdyby finanční bohatství byl důvod, podstata bytí - byl by
u toho každý. Hojnost
a bohatství nutně neznamená natřískaný účet penězi. A že je to tu pro každého? Ale no tak....
Co když život není "jen" ten systémový návyk - školka, škola, práce, důchod, smrt? To by přeci bylo poněkud fádní, nemyslíš?
Dogma - vražda v přímém přenosu
Nejhorší zbraní lidstva jsou dogmata. Přesvědčení, kterým by měli všichni rozumět
a akceptovat je - a přesto tomu tak není. Dogma vraždí život
a jeho přirozenost.
Ta dětská čistota a nevinnost, přirozenost, dychtivost po poznání života.....
A život dospělého? Tabulky, výkony, honba za penězi.... ale... jsi tím doopravdy?
Role Muže, role Ženy, role dětí, rodové informace, poslání rodů.... jako by se to, co je základní esencí života vypařilo ví bůh kam...
To nejkrásnější a nejlepší ze sebe často vydáme jako první - a odevzdáme to práci, podnikání, vydělávání.... a sami žijeme jen ze zbytků, jen z toho mála, co nám zbude.... jakou pak má náš život kvalitu?
Ne každý je specialista na jednu činnost, které rozumí do hloubky. Někdo má mraky talentů, které se každý den rozplynou do spousty drobných činností - jež by ale specialista neuměl propojit do jednoho celku.
Ano. Lidé jsou zvyklí si krást energii, protože jejich zdroj není dostatečný.... a krást je jednodušší.
Mozek má své funkce. Není to ale někdo, kdo by měl stát
u kormidla a řídit tvůj den. Protože ztráty jsou pak příliš velké.
Zavíráme se do něj sami. Proč? Protože sebedisciplína a sebeúcta ztratily své právoplatné místo. A to je velká škoda.
Víš, co potřebuješ, co ti udělá dobře a pomůže. A přesto to odmítneš a trpíš. Proč? Protože....je to kolektivní vzorec!
Bea mi nastavila zrcadlo. A díky tomu jsem mohla vidět to, co mi doteď prostě nedošlo. Přijetí nebo nepřijetí někoho ....
Ten "had" je naše největší bolest, kterou z nás nikdo nemá šanci dostat ven. Je to démon, se kterým se musíme poprat sami.
Připadá mi "normální" nebýt "normální"
Chci nosit svou vlastní značku, být originálem, ne něčí kopií. Proč bych měla? Ano, a připadá mi to "normální".