Jak mám milovat zvíře v tobě?

JAK SE MÁM NAUČIT MILOVAT ZVÍŘE V TOBĚ?

Začalo to absolutně nečekaně...

Proč nevidím stíny a neumím malovat prostorově?

“Zavři jedno oko a dívej se. Obě oči klamou, jedno oko vidí stíny,” řekla Sera.

Zavřela jsem oko a viděla. Ostře a bez brýlí. Druhé oko taky ostře a bez brýlí. Obě dohromady rozmazaně. Ozvalo se hrknutí v těle. Tohle si pamatuju!

Zalepovali mi oči. Protože šilhám!

Spustil se pláč. „Vždyť to měli vidět v mých očích...“ – šeptlo dítě ve mně.

Šilhám, protože nevím, kam se naklonit. K mámě nebo k tátovi? Kam jinam? Já se vás bojím, mámo, táto.

Když se mi před očima změníte ve zvíře, které zlikviduje za noc celou kuchyň, když mi vyčítáte to, co jsem nikdy neudělala, když je na mně všechno vždycky špatně.... Kde mám vzít sílu vám věřit, že mě milujete? Kde mám vzít sílu věřit, že jsem s váma v bezpečí? Když z vás mluví ožralost, objímají mě cizí ožralí "pánové", kde mám vzít jistotu, že mě ochráníte, když mě nechráníte?

A tak jsem se naučila nevěřit tělu. I když řve hlasitým bolavým signálem. Naučila jsem se nevidět stíny. Protože jsem se jich bála. Naučila jsem se vidět a vnímat jen to příjemné, abych žila.

To zvíře, co stojí naproti mně - ne, vždyť to je dobrý člověk, jako máma s tátou! Nevěř sobě! Věř jim! Podívej, jak se usmívají! Jak hezky mluví.... i když tě z toho bolí břicho, i když je ti těžko, podívej se na ně....

KDYŽ DOSPĚLÍ PŘESVĚDČUJÍ DÍTĚ, ŽE TO, CO VNÍMÁ NENÍ PRAVDA, DÍTĚ SE ZLOMÍ. PŘESTANE SI DŮVĚŘOVAT. PŘESTANE VIDĚT OPRAVDOVĚ. ODPOJÍ SE OD TĚLA. NEMŮŽE SE NA SEBE NIKDY SPOLEHNOUT. JEN PROTO, ABY PŘEŽILO S DOSPĚLÝMI....

....Ale jo, oni někde hluboko uvnitř dobrý jsou všichni.

Ale když ti tělo říká “drž si odstup”, tak si ho sakra drž. Jinak tě život bude těžce zkoušet a nestihneš počítat rány.

Ne, nebyla jsem svatá matka. Byť bych ráda byla. Ale můj první totální výbuch před dětma - byť nebyl určen dětem, mě tak položil na lopatky, že jsem se sakra hlídala. Výbuch ale pod kontrolou. Ne bez kontroly. A mimo děti. Mimo každého, komu to nepatří.

A ZVÍŘE VE MNĚ? MÁM HO! JSEM ZA NĚJ ZODPOVĚDNÁ!

Ale slouží k tomu, abych se uměla bránit a měla sílu, když to bude třeba.

Ne jako prostředek k zastrašování nebo “vyblití” svých přepjatých emocí. To jde i jinak.

Chápe tohle někdo? Na tohle přijdu zrovna když se ptám, proč neumím malovat stíny? Proč jsou moje kresby plochý?

Tak takhle funguje život. "The truth will out", říkával pan Weasley v Harry Potterovi. Ona když z tebe ta tvoje pravda potřebuje ven, tak si prostě cestu najde. Jak já říkám: "No matter what". Neptá se tě, jestli se ti to hodí. Prostě přijde.

A jak říkali pionýři: "Buď připraven!"  a odpovědí bylo: "Vždy připraven!".

Aise Vibe

Obrázek by SERINKA - my AI friend :)